(1) Tento jednací řád upravuje postup a práva a povinnosti rozhodců, stran a dalších osob při rozhodování majetkových sporů rozhodcem dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném a účinném znění (dále jen „Zákon“), v rámci rozhodčího řízení vedeného fyzickými osobami jako rozhodci zapsanými v Seznamu rozhodců (dále jen „Rozhodce“) vedeného společností ARBITER, spol. s r.o., IČ: 629 67 151, se sídlem Litvínovská 591, 190 00 Praha 9 - Prosek (dále jen „Společnost“) (dále jen „Jednací řád“).

(2) Společnost zajišťuje organizačně, ekonomicky, technicky a administrativně činnost rozhodce při rozhodování majetkových sporů včetně doručování veškerých písemností a poštovních zásilek.

 (3) Cílem rozhodčího řízení je zákonné, nestranné a konečné rozhodnutí majetkového sporu. Rozhodčí řízení je vedeno tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení.

(4) Společnost schválila a vydala tento Jednací řád, kterým se řídí všichni rozhodci, a se kterým všichni rozhodci vyslovili souhlas. Tento Jednací řád je v souladu s ust. § 19 odst. 1 Zákona dohodou stran o postupu v rozhodčím řízení. Jednací řád je veřejně přístupný na internetové adrese www.arbiter-rozhodce.cz.  Písemná podoba jednacího řádu je k dispozici v sídle Společnosti.

 

(1) Rozhodci rozhodují majetkové spory, jestliže je jejich pravomoc pro daný spor založena:

-         platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou

-        písemnými projevy účastníků v již v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci rozhodce.

 

(1) Rozhodcem může být pouze fyzická osoba, občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, a který je zapsán v Seznamu rozhodců vedeném Společností. Fyzická osoba může být zapsána v Seznamu rozhodců jen jestliže její zkušenosti, morální a osobní vlastnosti dávají záruku, že bude funkci rozhodce vykonávat řádně a souhlasí se svým zapsáním do Seznamu rozhodců.

(2) O zápisu fyzické osoby do Seznamu rozhodců rozhoduje Společnost. Seznam rozhodců vede Společnost a je veřejně přístupný na internetové adrese www.arbiter-rozhodce.cz , případně je k dispozici v písemné podobě v sídle Společnosti.

(3) Rozhodce musí být při výkonu své funkce nezávislý a nestranný a při výkonu své funkce je vázán zejména Jednacím řádem pro rozhodčí řízení, Pravidly o nákladech rozhodčího řízení, Vnitřním organizačním řádem a Zákonem.

(4) Rozhodce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Této povinnosti může být zproštěn pouze po předchozím písemném souhlasu všech stran rozhodčího řízení.

 

 

ČÁST DRUHÁ
ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

 (1) Rozhodčí řízení podle tohoto Jednacího řádu (dále jen „řízení“) je jednoinstanční. Řízení je neveřejné a písemné, nedohodnou-li se strany jinak nebo nerozhodne-li jinak rozhodce. Rozhodčí nález je konečný, závazný a nepodléhá přezkumu. Řízení řídí jediný rozhodce.

(2) Rozhodce postupuje v řízení způsobem, který považuje za vhodný a to způsobem, aby bez zbytečných formalit a při zajištění rovného postavení stran a poskytnutí rovné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci nezbytný pro konečné rozhodnutí ve věci. Rozhodce je oprávněn dle okolností případu pokusit se dovést účastníky řízení ke smíru.

(3) Žalobce, žalovaný nebo vedlejší účastník jsou povinni splnit svou poplatkovou povinnost podle Jednacího řádu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení ve lhůtách splatnosti zde stanovených.

 

 (1) Podle tohoto Jednacího řádu spor projednává a rozhoduje jediný rozhodce zapsaný v Seznamu rozhodců vedeným Společností. Rozhodce je jmenován jednatelem Společnosti.

(2) Jmenování Rozhodce bude bez zbytečného odkladu oznámeno stranám sporu.

(3) Rozhodce není povinen přijmout funkci rozhodce a může tuto funkci odmítnout. Odmítnutí funkce rozhodce musí být bez zbytečného odkladu oznámeno stranám sporu.

(1) Stranou řízení jsou žalobce a žalovaný.

 

(1) Řízení včetně případného ústního jednání se koná v sídle Společnosti. Pokud tím nebudou zasažena práva účastníků, může být spor rozhodnut na jiném místě.

 

(1) Veškeré písemnosti týkající se projednávané věci jsou strany a ostatní subjekty povinny předložit v takovém počtu vyhotovení, aby každá ze stran a rozhodce obdrželi po jednom vyhotovení.

(2) Písemnosti se předkládají v českém jazyce. Pokud strana předkládá písemnosti nebo jiné důkazy v jiném jazyce než českém, je povinna na písemnou výzvu rozhodce předložit úřední překlad těchto materiálů do českého jazyka. V opačném případě nemusí být k těmto důkazům nebo písemnostem přihlédnuto.

 

(1) Řízení a ústní jednání se koná a rozhodnutí se vydává v českém jazyce.

(2) Překlad veškerých písemností do cizího jazyka včetně rozhodnutí může rozhodce zajistit na žádost strany a to na její náklady. Jestliže strana neovládá český jazyk, je její povinností zajistit si překladatele či tlumočníka.

 

(1) Při rozhodování se rozhodce řídí příslušnými hmotněprávními normami českého práva, pokud se strany výslovně písemně nedohodnou jinak.

(2) Rozhodce může rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně písemně pověřily.

(1) Veškerá podání se činí písemně a zasílají se na adresu Společnosti.

(2) Každý úkon posuzuje rozhodce podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen. Vyjma ústního jednání může strana činit úkony pouze písemně.

 (3) Z podání musí být patrno komu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje. Podání musí být podepsáno a datováno. K podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti, se nepřihlíží. O tom musí rozhodce bezodkladně informovat.

(1) V průběhu řízení zasílá rozhodce veškeré písemnosti stranám nebo zástupcům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v žalobě nebo na adresu, kterou strana uvedla. Má-li strana v řízení zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Pokud má strana v řízení něco vykonat osobně, doručuje se písemnost i této straně.

(2) Veškeré zásilky adresované rozhodci doručují strany a třetí osoby na adresu sídla Společnosti. Dnem doručení zásilky Společnosti se považuje písemnost za doručenou rozhodci.

(3) V případě změny adresy bydliště nebo sídla je strana povinna tuto změnu bez zbytečného odkladu prokazatelným způsobem písemně oznámit rozhodci. Jestliže strana po zahájení řízení změnila adresu, aniž to písemně oznámila rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemnosti na její poslední známou adresu.

(4) Rozhodce není vázán dohodami stran smluvního vztahu, ve kterých pro případné řešení sporů z tohoto vztahu vzniklých, sjednávají pravomoc rozhodce, a kterými mezi sebou sjednávají pravidla o vzájemném informování o změně adres pro doručování. K těmto ujednáním může rozhodce přihlédnout.

(5) Žalobu, vyjádření k žalobě, předvolání k ústnímu jednání a rozhodnutí zasílá rozhodce doporučeným dopisem s potvrzením o doručení do vlastních rukou. Ostatní písemnosti mohou být  zasílány doporučeným nebo obyčejným dopisem, telegraficky, telefaxem.

(6) Písemnosti se doručují prostřednictvím držitele poštovní licence nebo pověřené osoby (zaměstnanec Společnosti, kurýr), která vždy zajistí podepsané písemné potvrzení převzetí písemnosti, popř. odmítnutí jejího převzetí nebo zaznamenání jiných okolností důležitých pro doručení (doručenka).

(7) Doručenka musí obsahovat způsob doručení (obyčejně, doporučeně, do vlastních rukou) označení Společnosti, označení rozhodce, spisovou značku sporu, označení osoby provádějící doručení, den doručení nebo den, kdy byla písemnost uložena, jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí odepřela, podpis osoby, která písemnost převzala, podpis osoby provádějící doručení.

 (8) Při doručování prostřednictvím držitele poštovní licence straně sporu, která nebyla zastižena, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, se použije přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, o doručování písemností do vlastních rukou s tím, že opětovné doručení zásilky se nevyžaduje a platí, že nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Písemnost se považuje za doručenou, byla-li doručována podle Jednacího řádu i tehdy, jestliže adresát odepřel písemnost převzít. Písemnost se ukládá u Společnosti.

(9) Nezdržuje-li se adresát v místě doručení, doručující osoba v místě doručení zanechá písemné oznámení o provedeném pokusu doručení.

(10) Pro doručování se dále užijí příslušná ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění.

 

(1) Jestliže se některý z účastníků do doby vyhotovení konečného rozhodnutí ve věci bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnil, nebo bez své viny nevykonal některý úkon potřebný k uplatnění nebo bránění svého práva, rozhodce učiní k návrhu tohoto účastníka přiměřená opatření, aby účastník mohl to, co zameškal, vykonat dodatečně.

(2) V návrhu je účastník povinen prokázat objektivní okolnosti či události, díky kterým se řízení zcela nebo z části nezúčastnil anebo úkon nemohl bez svého zavinění učinit, a to včetně uvedení doby jejich zjištění.

 

(1) Po podání žaloby může rozhodce v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může ustanovit jednoho i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o vydání předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodce.   Kopii rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření je strana povinna bez zbytečného odkladu zaslat rozhodci.

(3) Za nesplnění povinnosti strany podle odstavce (2) může rozhodce usnesením straně uložit pokutu až do výše 20.000,- Kč. Pokuta je splatná do 3 dnů od doručení usnesení.

 

Zahájení rozhodčího řízení

(1) Řízení se zahajuje podáním žaloby (dále jen „žaloba“) a je zahájeno dnem doručení žaloby Rozhodci. Za den doručení žaloby rozhodci se považuje den, kdy byla žaloba doručena Společnosti.

(2) Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení rozhodčího poplatku podle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení.

 

(1) Žaloba musí obsahovat zejména tyto údaje:

a) označení stran sporu uvedením jména, příjmení nebo obchodní firmy či názvu, data narození, rodného čísla nebo identifikačního čísla, bydliště nebo sídla, popřípadě údaj o statutárních orgánech nebo právních zástupcích stran;

b) adresy stran pro doručování, pokud jsou odlišné;

c) cenu předmětu sporu, včetně příslušenství;

d) odkaz na právní skutečnost zakládající pravomoc rozhodce;

e) vylíčení skutkových a právních okolností stavu věci, na kterém žalobce zakládá svůj žalobní nárok;

f) označení důkazních prostředků, jimiž žalobce svůj žalobní nárok prokazuje; jsou-li navrhovány důkazy listinami, které má žalobce v držení, připojí k žalobě jejich originál případně úředně ověřenou kopii a jejich kopie v potřebném počtu vyhotovení;

 
g) v případě návrhu na důkaz výpovědí svědka jeho přesné označení uvedením jména, příjmení a bydliště, eventuelně dalších známých adres, adres do zaměstnání, telefonického či faxového spojení, popis účasti svědka na prokazované události, uvedení jaké konkrétní skutečnosti by měly být výpovědí svědka prokázány a uvedení všech otázek, ke kterým se má svědek vyjádřit;

h) čeho se žalobce domáhá (žalobní nárok);

ch) vyčíslení vlastních nákladů;

i) vyčíslení rozhodčího poplatku a den zaplacení;
 

j) vyjádření k možnosti skončit spor smírem, příp. žádost o uzavření smíru formou rozhodčího nálezu, v případě, že žalobce navrhuje řešení sporu smírnou cestou;

k) výslovné prohlášení nebo odkaz na rozhodčí doložku v případě, že žalobce nepožaduje odůvodnění rozhodčího nálezu;

l) pokud žalobce jmenuje rozhodce, jeho označení údaji uvedenými v Seznamu rozhodců;

 

(2) K žalobě musí být připojena:

a) ověřená kopie listiny, ze které vyplývá založení pravomoci rozhodce (listina obsahující rozhodčí doložku), případně listina jiným hodnověrným způsobem prokazující uzavření rozhodčí smlouvy;

b) doklad o zaplacení rozhodčího poplatku s datem zaplacení;

c) doklad o právní subjektivitě stran ne starší než 3 měsíce;

d) originál plné moci právního zástupce, pokud je žalobce zastoupen.

 

(3) Společnost si vyhrazuje právo na žádost žalobce, který podává více žalob, určit jiný způsob dokládání skutečností podle odstavce (2).

 

(1) Pokud žaloba neobsahuje všechny náležitosti stanovené Jednacím řádem nebo je nesrozumitelná či neurčitá, rozhodce vyzve žalobce, aby opravil nebo doplnil žalobu ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Ve výzvě rozhodce označí, v čem spatřuje vady žaloby, a poučí žalobce, jak je třeba žalobu opravit nebo doplnit.

(2) Do doby řádného opravení nebo doplnění žaloby se k žalobě nepřihlíží a žaloba se neprojednává. Pokud je žaloba řádně doplněna či opravena nebo bude projednávána, nastávají účinky podání žaloby dnem, kdy byla doručena.

(3) Není-li přes výzvu rozhodce žaloba ve lhůtě podle odstavce (1) řádně opravena či doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, rozhodce řízení usnesením zastaví. O těchto následcích musí být žalobce ve výzvě podle odstavce (1) poučen.

(4) Pokud žalobce, bez ohledu na výzvu k odstranění vad, trvá na projednání a rozhodnutí sporu, rozhodce bude v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští.

(1) Kopii žaloby s příslušnými písemnostmi doručí rozhodce žalovanému a zároveň ho usnesením vyzve, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení k žalobě písemně vyjádřil, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě neuzná, ve vyjádření vylíčil veškeré rozhodující skutečnosti a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, příp. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. V případě, že tak žalovaný neučiní, považují se skutečnosti uvedené v žalobě za nesporné. O tom musí být žalovaný poučen.

(2) Vyjádření k žalobě musí obsahovat zejména:

a) vylíčení veškerých rozhodujících skutečností na nichž žalovaný staví svoji obranu;

b)označení důkazních prostředků, jimiž žalovaný prokazuje svou obranu; jsou-li navrhovány listinné důkazy, které má žalovaný v držení, připojí k vyjádření jejich originál případně úředně ověřenou kopii a jejich kopie v potřebném počtu vyhotovení;

 
c)vyjádření k návrhu na provedení důkazu výpovědí svědka, příp. uvedení vlastních otázek na svědka. V případě vlastního návrhu na důkaz výpovědí svědka jeho přesné označení uvedením jména, příjmení a bydliště, dalších známých adres, adres do zaměstnání, telefonického spojení, popisu účasti svědka na prokazované události, uvedení jaké konkrétní skutečnosti by měly být výpovědí svědka prokázány a uvedení všech otázek, ke kterým se má svědek vyjádřit;

 
d)námitku nedostatku pravomoci rozhodce nebo námitku podjatosti jmenovaného rozhodce, pokud jsou žalovaným uplatňovány;

 
e) vyjádření k možnosti skončit spor smírem; příp. žádost o uzavření smíru ve formě rozhodčího nálezu, v případě, že žalovaný navrhuje řešení sporu smírnou cestou;

 
f)výslovné prohlášení nebo odkaz na rozhodčí doložku v případě, že žalovaný nepožaduje odůvodnění rozhodčího nálezu;

 

(3) K vyjádření musí být připojen:

a) doklad o zaplacení rozhodčího poplatku s datem zaplacení, příp. námitkového poplatku, pokud má žalovaný poplatkovou povinnost;

b) originál plné moci právního zástupce, pokud je žalovaný zastoupen.

 

(4) Rozhodce žalovaného poučí o možnosti vznést námitku nedostatku pravomoci, podjatosti rozhodce, o případné povinnosti jmenovat rozhodce, o poplatkové povinnosti, o následcích nevyjádření se k žalobě a o místě, kde je uveřejněn Jednací řád, Pravidla o nákladech rozhodčího řízení a Seznam rozhodců. Rozhodce rovněž navrhne žalovanému uzavření smíru.

 

(5) Na odůvodněnou písemnou žádost žalovaného doručenou ve lhůtě podle odstavce (1) může rozhodce lhůtu podle odstavce (1) prodloužit nejvíce jednou o dalších 7 dní.

 

Rozhodce učiní opatření potřebná k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí sporu. Shledá-li to nutným, je oprávněn vyžádat od stran písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu. Strany jsou povinny rozhodci ve lhůtě vyhovět. Pokud strany ve stanovené lhůtě nesplní rozhodcem uloženou povinnost, rozhodce v řízení pokračuje bez požadovaných stanovisek, důkazů a písemností.

 

Projednání sporu může rozhodce v odůvodněných případech nebo na návrh strany na určitou dobu přerušit. O přerušení řízení se rozhoduje usnesením. Nebylo-li do uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, rozhodnuto o jejím prodloužení, v řízení se pokračuje.

 

(1) Rozhodce vede řízení tak, aby spor byl projednán a rozhodnut v co možná nejkratší lhůtě.

(2) Rozhodce projednává a rozhoduje spor bez ústního jednání na základě předložených písemností.

(3) Ústní jednání může rozhodce nařídit jen, je-li to nezbytné k řádnému posouzení a rozhodnutí věci. K ústnímu jednání rozhodce předvolá strany a všechny osoby, jejichž účast je nutná.

 

(1) Ústní jednání je neveřejné. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých zástupců. Se souhlasem rozhodce a stran může být ústnímu jednání přítomna třetí osoba.

(2) O nařízeném ústním jednání vyrozumí rozhodce strany a ostatní osoby předvoláním, které obsahuje označení stran a předmětu sporu, datum, čas, místo a předmět ústního jednání. Předvolání musí být stranám doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, nejméně však 10 dnů přede dnem, kdy se ústní jednání má konat, pokud strany písemně neprohlásí, že na zachování lhůty k přípravě netrvají.

(3) Jestliže se k ústnímu jednání nedostaví strana, která byla řádně předvolána a nenavrhla odročení ústního jednání podle odstavce (4), nebrání její nepřítomnost projednání a rozhodnutí sporu. Strana může písemně prohlásit, že souhlasí, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

(4) Ústní jednání může na návrh strany nebo dle vlastního uvážení rozhodce z důležitého důvodu odročit. Návrh na odročení musí strana učinit písemně, a to nejpozději pět pracovních dnů před termínem nařízeného ústního jednání. Návrh musí být odůvodněn a důvod odročení doložen. Strany výslovně udělují rozhodci souhlas k ověření důvodů pro odročení ústního jednání a jsou povinny mu k ověření důvodu poskytnout potřebnou součinnost.

 

(1) Žalobce může během řízení se souhlasem rozhodce měnit žalobu. O změně žaloby se rozhoduje  usnesením. Změněný návrh musí být doručen žalovanému do vlastních rukou. Rozhodce nepřipustí změnu žaloby, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněné žalobě nebo pokud by v důsledku změněné žaloby nebyla dána pravomoc rozhodce. V takovém případě se pokračuje v řízení o původní žalobě.

(2) Žalobce může vzít za řízení žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela.

(3) Na změnu žaloby nebo její zpětvzetí se přiměřeně použijí ustanovení Jednacího řádu o žalobě.

 

(1) Žalovaný může v již zahájeném řízení a nejpozději do vydání rozhodnutí ve věci samé uplatnit svůj nárok proti žalobci, a to:

a) vzájemnou žalobou v případě uplatnění vyššího nároku, než který byl uplatněn žalobou nebo

b) námitkou započtení v případě uplatnění nároku nižšího nebo ve stejné výši, jaký byl uplatněn žalobou.

(2) Jestliže žalovaný způsobí průtahy v řízení neodůvodněně opožděným podáním vzájemné žaloby nebo vznesením námitky započtení, může mu rozhodce uložit povinnost k náhradě nákladů, které tím vznikly, jakož i náhradu výloh žalobce s tím spojených. Za opožděné podání vzájemné žaloby nebo vznesení námitky započtení se považuje zejména podání, které je zasláno po lhůtě určené rozhodcem k vyjádření žalovanému.

(3) Podmínkou pro projednání vzájemné žaloby nebo námitky započtení je zaplacení rozhodčího poplatku podle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení.

(4) Na vzájemnou žalobu a námitku započtení se přiměřeně použijí ustanovení Jednacího řádu o žalobě.

 

(1) Podle okolností případu je rozhodce v každém stadiu řízení oprávněn navrhnout stranám uzavření smíru.

(2) Jestliže v průběhu řízení strany ukončí spor uzavřením smíru a výslovně o to požádají, vydá rozhodce smír formou rozhodčího nálezu, jehož obsahem bude dohoda účastníků o předmětu sporu, neodporuje-li obsah smíru právním předpisům.

 

(1) Strany jsou povinny označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Rozhodce rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

(2) Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Listinný důkaz předkládá strana v originále nebo úředně ověřené kopii, včetně jeho kopií v potřebném počtu vyhotovení.

(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví rozhodce po vyjádření stran znalce a stanoví otázky pro vypracování znaleckého posudku, potvrzení nebo odborného vyjádření. Zároveň rozhodce stanoví stranám povinnost složit zálohu na vypracování znaleckého posudku, potvrzení nebo odborného vyjádření podle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení.

(4) Rozhodce si může vyžádat předložení důkazu třetími osobami. Strany jsou povinny poskytnout rozhodci na jeho žádost nezbytnou součinnost.

(1) Rozhodce hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedly strany.

 

(1) Řízení je ukončeno vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením o zastavení řízení.

 

(1) Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci samé, o nákladech řízení, případně pokud strany ukončí spor uzavřením smíru a výslovně požádají, aby rozhodce vydal smír formou rozhodčího nálezu.

(2) Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně a musí být rozhodcem podepsán.

(3) Rozhodce rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání. Rozhodčím nálezem se rozhoduje o celém projednávaném sporu. 

(4) Rozhodčí nález musí obsahovat zejména tyto údaje:

a) označení „Rozhodčí nález“;
b) spisovou značku;
c) jméno a příjmení rozhodce;
d) datum a místo vydání nálezu;
e) přesné označení stran a dalších účastníků a jejich zástupců;
f) označení předmětu sporu;
g) údaj o tom, zda jde o částečný, mezitimní nebo doplňující rozhodčí nález;
h) znění výroku zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení;
i) odůvodnění (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly na tom, že nález není třeba odůvodňovat);
j) poučení o přezkumu a vykonatelnosti;
l) vlastnoruční podpis rozhodce;

(5) Uložil-li rozhodce ve výroku rozhodčího nálezu povinnost, je třeba ji splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu, pokud rozhodce na žádost oprávněného nestanoví lhůtu delší. Ve výjimečných a odůvodněných případech může rozhodce na žádost strany nebo podle vlastní úvahy určit lhůtu pro toto plnění delší, ne však více jak patnáct dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

(6) Výrok rozhodčího nálezu na peněžité plnění může být vyjádřen v cizí měně, vyžadují-li to okolnosti případu a neodporuje-li to právním předpisům.

(7) V odůvodnění rozhodčího nálezu rozhodce uvede čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů, jak se ve věci vyjádřil žalovaný, které skutečnosti má za prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. V odůvodnění musí dále rozhodce odůvodnit otázku pravomoci a jmenování rozhodce, jazyka a rozhodného práva, dále otázky, které by se mohly stát předmětem řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem. V odůvodnění musí být dále obsaženo konstatování, že možnost přezkumu není dána a rozhodčí nález tak nabývá právní moci doručením stranám

(8) Rozhodčí nález nemusí obsahovat odůvodnění, pokud strany výslovně písemně prohlásily, že na něm netrvají.

(9) Je-li dostatečně objasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodce rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a rozhodnuto samostatně.

(10) Je-li nárok sporný, jak co do důvodu, tak do výše, může rozhodce rozhodnout nejprve co do důvodu tohoto nároku, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku.

(11) Na částečný a mezitímní rozhodčí nález se užije ustanovení o rozhodčím nálezu.

 

§ 30
Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

(1) Na písemnou žádost kterékoli ze stran doručenou do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu může rozhodce vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran.

(2) Chyby v psaní nebo počtech nebo jiné zřejmé nesprávnosti opraví rozhodce na písemnou žádost kterékoli ze stran nebo i z vlastního podnětu.

(3) Na doplňující rozhodčí nález a opravné usnesení se přiměřeně užije ustanovení tohoto Jednacího řádu o rozhodčím nálezu. Doplňující rozhodčí nález a opravné usnesení musí být odůvodněno, podepsáno a doručeno stranám.

 

(1) Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

(2) Po doručení opatří rozhodce na požádání strany rozhodčí nález doložkou právní moci.

(3) Rozhodčí nález je konečný, závazný a nepodléhá dalšímu přezkumu. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti jež rozhodčí nález ukládá a to ve lhůtách v něm uvedených.

(4) Pokud povinná strana nesplní ve lhůtě povinnost jí uloženou rozhodčím nálezem, je rozhodčí nález soudně vykonatelný a oprávněná strana může podat návrh na výkon rozhodnutí, resp. exekuci.  

 

(1) Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, rozhodne rozhodce usnesením o zastavení řízení.

(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a) v případě, kdy žaloba byla za řízení žalobcem vzata zpět;

b) v případě, kdy žalobce neuhradí poplatek podle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení;

c) dohodnou-li se strany na ukončení sporu smírem, aniž by požádaly rozhodce o vydání uzavřeného smíru rozhodčím nálezem;

d) jestliže dospěje rozhodce k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána;

e) neodstraní-li žalobce vady žaloby;

 

(3) Pro vydání usnesení platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.

(1) Druhy nákladů rozhodčího řízení, včetně jejich výše, způsobu jejich určení, úhrady a splatnosti, jsou upraveny v Pravidlech o nákladech rozhodčího řízení.

 

(1) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne rozhodce ve výroku rozhodčího nálezu nebo v usnesení o zastavení řízení. Rozhodce je povinen rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnit, včetně vypořádání zaplacených záloh na zvláštní náklady.

(2) Straně, která měla ve věci plný úspěch, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti straně, která ve věci úspěch neměla. I když měla strana ve věci úspěch jen částečný, může jí rozhodce přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měla-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo úvaze rozhodce.

(3) Měla-li strana ve věci úspěch jen částečný, rozhodce náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně rozhodne, že žádná ze stran nemá na náhradu nákladů řízení právo.

(4) Strana, která neměla úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení, jestliže svým jednáním nezavdala příčinu k podání žaloby.

(5) Rozhodce přizná náhradu nákladů řízení, které nebyly stranami zálohovány, podle zásad předchozích odstavců, subjektu, který tyto náklady vynaložil.

(6) Jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí rozhodce výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

.

 

ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

(1) Otázky řízení, které nejsou upraveny tímto Jednacím řádem, se řídí ustanovením Zákona. Nestanoví-li Zákon nebo tento Jednací řád jinak, užijí se na řízení přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, a dalších předpisů na tento občanský soudní řád navazujících.

(2) Otázky řízení Jednacím řádem či v odstavci (1) uvedenými právními předpisy neupravené, je oprávněn závazně rozhodnout rozhodce.

(3) Strany mohou požádat Společnost o vyhotovení kopie písemnosti vedené v rámci řízení. Pořízení kopie písemnosti podléhá poplatku podle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení.

 

(1) Přílohou a nedílnou součástí tohoto Jednacího řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení a Seznam rozhodců.

(2) Jednací řád může Společnost měnit či doplňovat. Veškeré změny a doplňky Jednacího řádu nabývají účinnosti dnem zveřejnění na internetové adrese www.arbiter-rozhodce.cz , pokud není stanoveno datum pozdější.

(3) Jednací řád se použije pro všechna řízení zahájená po jeho účinnosti.

 

Tento Jednací řád nabývá účinnosti dnem 14. 7. 2009